Club sandwich

Nebudu vám lhát, i když mám víkendy ráda, tak mám poslední dobou pocit, že utíkají víc než kdy jindy. Pravdou taky je, že se snažím dohánět spánkový deficit, takže vlastně spím o něco déle a chodím spát o něco dříve. Takže ani o tomto víkendu jsem si moc neodpočinula, respektive vůbec jsem si neodpočinula. Zvládla jsem nakoupit, napéct naposledy do práce a už byla neděle večer a opět čas jít spát :( Dnes mám pro vás tip na jednoduchý oběd nebo večeři. Dobrota, která se mi nikdy neomrzí a hlavně, i u chlapských strávníků boduje!

Švestkový koláč

Jaký byl váš týden? Můj hektický. Vlastně by se dalo říct, že ani za moc nestál. Proto ráda peču. Uklidňuje mě to, zároveň vytvořím něco pro ostatní, z čeho mají radost. A v určitém směru mě uspokojuje, že zpracuji ovoce, které má zrovna sezonu. V tomhle případě se jedná o první letošní švestky. Nebylo jich moc, takže jsem vytáhla svou oblíbenou malou formu na koláč - které je mimochodem tak zhruba sto let - a zhruba za hodinu byl báječný koláč na světě. Nevím, kdo vymyslel kombinaci švestek a mandlí - případně marcipánu (který jsem ale tentokrát neměla) - ale v mých očích je to polobůh :) něco tak skvělého...díky tomu se vždy těším na pozdní léto :) Navíc, tohle těsto má jednu skvělou výhodu...vlastně dvě :) chutná skvěle téměř s jakýmkoli ovocem...a navíc na jeho přípravu nepotřebujte nic extra, stačí metlička a jedna větší mísa :)

Česnekový dip

V létě je teplo. A dlouho světlo. A i když zajde slunce, tak bývá pořád docela příjemné teplo. Proto mám léto ráda. Člověk může dlouho sedět na terase u grilu nebo třeba vyrazit na piknik. Takže mám svoje "triky", jak být za hvězdu během chvilky.

Red velvet

Red velvet (nemám ráda různé české překlady) je ikonický dortík z Ameriky. V Čechách bohužel není až tak známý :( Myslím ale, že je to velká škoda. Pokud ale použijete kvalitní kakao, užijete si perfektní chuť a můžete se, alespoň v myšlenkách, přemístit do New Yorku...

Úvodem...

...aneb první příspěvek...

Blog jsem založila na popud kamarádů. Ráda vařím a peču, ale zároveň jsem single, takže i ráda hostím své přátelé. Protože...většina receptů je pro rodinu (= více lidí) a já tudíž takové množství jídla nemám šanci sníst.

A protože ráda fotím, tak se o svoje jídlo podělím i s přáteli na Facebooku. Takže se začali ozývat hlasy, proč tedy někde nepublikuji i jinde. Fotky a případně i recepty, jak tu mňamku, kterou u mě jedli vlastně připravit :)

Zároveň mám ráda atmosféru, kterou společné jídlo (a pití samozřejmě) přináší. Obrušují se hrany, často se prohlubují vztahy, spousta nesvárů rázem mizí. Dobré jídlo vytvoří úsměv na tváři. Spokojený pocit. U stolu se dá probrat tisíce a jedna otázka. Postupem času člověk v životě získává různé "druhy" lidí do svého životního prostoru. A je úžasné, když se u mě v obývacím pokoji nad tácem se sushi, mísou Caesar salátu nebo skleničkou vína sejde například můj šéf, "Slezan" - existuje to slovo vůbec? Prostě rodák z Českého Těšína :) Inženýr, obyvatel středních Čech, nejkrásnější holka na okrese (bez debat :) ), rumunský Maďar a o celého dospělého člověka starší kamarádka, pro změnu ze západních Čech a společně navazují další vztahy, povídají si a jen tak mimochodem si dají dobré jídlo a pití. Je hezké potom vidět "pokrok", když se i v běžném životě na sebe zasmějí, pozdraví se a prohodí pár slov. Pevně věřím, že můj blog i ve vás navodí podobné pocity. Vykouzlí úsměv na tváři.

Takže blog založen a můžem' to zkusit :)

PS: Podobnost s existujícími lidmi a situacemi je čistě náhodná :)